překlad zbytku článku : http://tech.caltech.edu/?p=2018
je to jen v rychlosti za pomoci překladače ale aspon něco


Jejich výsledky jsou uvedeny v článku publikovaném 19 října v Journal of Neuroscience.
Náše mozky nejsou nikdy ůplně v klidu. I když se zasníme, je zde stále obrovské množství komunikace mezi různými oblastmi mozku.Podle J. Michael Tyszka, hlavního autora publikace v v Journal of Neuroscience a náměsteka ředitele centra pro zobrazování mozku (Brain Imaging Center) na Caltechu , se v mnoha oblastech mozku vyskytují pomalu se měnící vzorce činnosti, které jsou si navzájem podobné. Skutečnost, že tyto oblasti jsou synchronizovány vedlo mnoho vědců předpokladu, že jsou všechny součástí propojené sítě, tzv. sít klidového stavu (resting-state network).
K jejich překvapení, Tyszka a jeho tým zjistili, že tato sít navzdory nedostatku připojení vypadá v podstatě normálně i u lidí s AgCC."To bylo opravdu překvapení," říká Tyszka. "Očekávali jsme,že uvidíme mnohem méně propojení mezi levou a pravou mozkovou hemisférou - vždyt,tam chybí asi 200 milionů propojení, které by za normálních okolností zajištovaly normální komunikaci mezi levou a pravou stranu mozku přes corpus callosum."
Výzkum za Pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI), prokázal, že synchronizace aktivity mezi levou a pravou mozkovou přežije i tento druh radikální přepojování nervových spojení mezi oběma hemisférami. Přítomnost symetrických vzorů aktivity u jedinců narozených bez corpus callosum vykazuje pozoruhodnou plasticitu a schopnost kompenzace , říká spoluautor Paul Lynn, výzkumný pracovník a lektor psychologie na Caltechu.
"mozek si vyvine tyto základní sítě, i když jsou levá a pravá hemisféra jsou strukturálně nespojeny."
Studie, která zkoumá tyto robustní sítě je součástí probíhajícího výzkumného programu pod vedením Paula, který studuje AgCC již několik desetiletí.AgCC se vyskytuje přibližně u jednoho z každých 4000 narozených dětí. Typický corpus callosum se skládá z téměř 200 milionů axonů - spojení mezi mozkovými buňkami - a je největší svazekem vláken v lidském mozku. U AgCC, tyto vlákna nedokáží překročit propast mezi hemisférami během vývoje plodu,a to nutí obě poloviny mozku komunikovat více nepřímo ,pomocí v současné době neznámých prostředků."V 60 a 70 letech , Roger Sperry na Caltechu studoval pacienty z rozděleným mozkem , u kterých byl chirurgicky corpus callosum přetat jako léčba na epilepsie," vysvětluje Paul. "Náš výzkum AgCC se posunul jiným směrem a zaměřuje se na přirozeně se vyskytující vrozenou vadou , ke kterému dochází před narozením. To nám umožňuje zjistit, jak a do jaké míry umí mozek kompenzovat ztrátu corpus callosum během vývoje . "Podle týmu, jsou tyto výsledky jsou zvláště cenné ve světle současných teorií, které spojují poškození mozku s klinickými stavy jako autismus a schizofrenie.
" Nyní zkoumáme subjekty s AgCC, kteří současně vykazují prvky autistismu , s cílem získat poznatky o roli propojení v mozku s autismem a zdravými sociálními interakcemi," říká Tyszka.
"Asi třetina lidí s AgCC má také autismus, a změny v corpus callosum byly zjištěny u autismu. Pozoruhodné kompenzace v mozkových funkčních sítí, které jsme našli mohou mít významné důsledky i pro pochopení funkce mozku lidí s autismem. " Práce na publikaci , "Zachováni oboustraného stavu klidové sítě v nepřítomnosti corpus callosum," ("Intact bilateral resting-state networks in the absence of the corpus callosum") bylo proveden v laboratoři Ralph Adolphs, Bren profesora psychologie a neurověd na Caltechu, s pomocí postgraduálního vědece Daniel Kennedy. Výzkum byl podpořen finančními prostředky z Gustava a Louise Pfeiffer Research Foundation, Simons Foundation, Národního ústavu pro duševní zdraví, a Národní aliance pro výzkum schizofrenie a deprese.